Keloid - Keloidní
☆ AI Dermatology — Free Service
Ve výsledcích Stiftung Warentest z Německa za rok 2022 byla spokojenost spotřebitelů s ModelDerm jen mírně nižší než s placenými telemedicínskými konzultacemi.
Ve výsledcích Stiftung Warentest z Německa za rok 2022 byla spokojenost spotřebitelů s ModelDerm jen mírně nižší než s placenými telemedicínskými konzultacemi.
Pooperační keloid na zápěstí, který byl léčen intralesionální injekcí triamcinolonu. Oblast propadlého erytému na levé straně je ošetřovaná oblast.
Lineární keloidy. Když se vyskytují na horní přední části trupu, často se objevují v lineárním tvaru.
Zadní ušní keloid
Keloidy na plochých nohou mohou být nepříjemné při chůzi. Steroidní injekce do léze se obvykle podávají několikrát.
Keloidy se běžně vyskytují na horní části paží.
Typický projev keloidů na hrudi.
relevance score : -100.0%
ReferencesKeloidy vznikají v důsledku neobvyklého hojení po poranění nebo zánětu kůže. K jejich rozvoji přispívají genetické i environmentální faktory, přičemž vyšší výskyt je u jedinců s tmavší pletí afrického, asijského a hispánského původu. Keloidy se objevují, když se fibroblasty stávají nadměrně aktivními a produkují nadměrné množství kolagenu a růstových faktorů. To vede k tvorbě velkých abnormálních kolagenových svazků, známých jako keloidní kolagen, a k nárůstu počtu fibroblastů. Klinicky se keloidy jeví jako pevné, pruho‑podobné uzliny v oblastech dříve zraněných. Na rozdíl od běžných jizev se keloidy rozšiřují za původní místo traumatu. Pacienti mohou pociťovat bolest, svědění nebo pálení. K dispozici jsou různé léčebné možnosti, včetně steroidních injekcí, kryoterapie, chirurgie, radioterapie a laserové terapie.
Keloids result from abnormal wound healing in response to skin trauma or inflammation. Keloid development rests on genetic and environmental factors. Higher incidences are seen in darker skinned individuals of African, Asian, and Hispanic descent. Overactive fibroblasts producing high amounts of collagen and growth factors are implicated in the pathogenesis of keloids. As a result, classic histologic findings demonstrate large, abnormal, hyalinized bundles of collagen referred to as keloidal collagen and numerous fibroblasts. Keloids present clinically as firm, rubbery nodules in an area of prior injury to the skin. In contrast to normal or hypertrophic scars, keloidal tissue extends beyond the initial site of trauma. Patients may complain of pain, itching, or burning. Multiple treatment modalities exist although none are uniformly successful. The most common treatments include intralesional or topical steroids, cryotherapy, surgical excision, radiotherapy, and laser therapy.
Keloids result from abnormal wound healing in response to skin trauma or inflammation. Keloid development rests on genetic and environmental factors. Higher incidences are seen in darker skinned individuals of African, Asian, and Hispanic descent. Overactive fibroblasts producing high amounts of collagen and growth factors are implicated in the pathogenesis of keloids. As a result, classic histologic findings demonstrate large, abnormal, hyalinized bundles of collagen referred to as keloidal collagen and numerous fibroblasts. Keloids present clinically as firm, rubbery nodules in an area of prior injury to the skin. In contrast to normal or hypertrophic scars, keloidal tissue extends beyond the initial site of trauma. Patients may complain of pain, itching, or burning. Multiple treatment modalities exist although none are uniformly successful. The most common treatments include intralesional or topical steroids, cryotherapy, surgical excision, radiotherapy, and laser therapy.
Současný výzkum naznačuje, že silikonový gel nebo silikonová fólie spolu s injekcemi kortikosteroidů jsou preferovanou počáteční léčbou keloidů. Lze také zvážit další možnosti, jako je intralezní 5‑fluorouracil (5‑FU), bleomycin nebo verapamil, ačkoli jejich účinnost se liší. Laserová terapie v kombinaci s injekcemi kortikosteroidů nebo topickými steroidy pod okluzí může zvýšit penetraci léků. U rezistentních keloidů se jako účinné ukázalo chirurgické odstranění následované okamžitou radiační terapií. Konečně bylo prokázáno, že použití silikonové fólie a tlakové terapie snižuje pravděpodobnost recidivy keloidů.
Current literature supports silicone gel or sheeting with corticosteroid injections as first-line therapy for keloids. Adjuvant intralesional 5-fluorouracil (5-FU), bleomycin, or verapamil can be considered, although mixed results have been reported with each. Laser therapy can be used in combination with intralesional corticosteroids or topical steroids with occlusion to improve drug penetration. Excision of keloids with immediate post-excision radiation therapy is an effective option for recalcitrant lesions. Finally, silicone sheeting and pressure therapy have evidence for reducing keloid recurrence.
Current literature supports silicone gel or sheeting with corticosteroid injections as first-line therapy for keloids. Adjuvant intralesional 5-fluorouracil (5-FU), bleomycin, or verapamil can be considered, although mixed results have been reported with each. Laser therapy can be used in combination with intralesional corticosteroids or topical steroids with occlusion to improve drug penetration. Excision of keloids with immediate post-excision radiation therapy is an effective option for recalcitrant lesions. Finally, silicone sheeting and pressure therapy have evidence for reducing keloid recurrence.
V současné době neexistuje žádná univerzální léčba, která by zaručovala trvale nízkou míru recidivy keloidů. Rostoucí možnosti, jako je použití laserů v kombinaci se steroidy nebo kombinace 5‑fluorouracilu se steroidy, se však jeví jako slibné. Budoucí výzkum by se mohl zaměřit na to, jak dobře fungují nové terapeutické přístupy, například autologní štěpování tuku nebo terapie založené na kmenových buňkách, při léčbě keloidů.
There continues to be no gold standard of treatment that provides a consistently low recurrence rate; however the increasing number of available treatments and synergistic combinations of these treatments (i.e., laser-based devices in combination with intralesional steroids, or 5-fluorouracil in combination with steroid therapy) is showing favorable results. Future studies could target the efficacy of novel treatment modalities (i.e., autologous fat grafting or stem cell-based therapies) for keloid management.
There continues to be no gold standard of treatment that provides a consistently low recurrence rate; however the increasing number of available treatments and synergistic combinations of these treatments (i.e., laser-based devices in combination with intralesional steroids, or 5-fluorouracil in combination with steroid therapy) is showing favorable results. Future studies could target the efficacy of novel treatment modalities (i.e., autologous fat grafting or stem cell-based therapies) for keloid management.
Jizvy jsou běžnou součástí procesu hojení po poranění kůže. Ideálně by měly být ploché, tenké a mít barvu odpovídající okolní kůži. Špatné hojení ran může být způsobeno řadou faktorů, například infekcí, sníženým průtokem krve, ischémií či traumatem. Jizvy, které jsou silné, tmavší než okolní kůže nebo se nadměrně zmenšují, mohou výrazně narušovat fyzické funkce i emocionální pohodu.
Scars are a natural and normal part of healing following an injury to the integumentary system. Ideally, scars should be flat, narrow, and color-matched. Several factors can contribute to poor wound healing. These include but are not limited to infection, poor blood flow, ischemia, and trauma. Proliferative, hyperpigmented, or contracted scars can cause serious problems with both function and emotional well-being.
Scars are a natural and normal part of healing following an injury to the integumentary system. Ideally, scars should be flat, narrow, and color-matched. Several factors can contribute to poor wound healing. These include but are not limited to infection, poor blood flow, ischemia, and trauma. Proliferative, hyperpigmented, or contracted scars can cause serious problems with both function and emotional well-being.
Keloidní jizvy jsou častěji pozorovány u lidí afrického, asijského nebo hispánského původu. Lidé ve věku 10 – 30 let mají vyšší tendenci ke vzniku keloidu než starší jedinci.
I když se obvykle vyskytují v místě poranění, keloidní (keloid) mohou vzniknout i spontánně. Mohou se objevit v místě piercingu nebo dokonce po drobném poranění, jako je pupínek nebo škrábnutí. Vznikají také jako důsledek těžkého zjizvení po akné nebo planých neštovicích, infekce v místě rány, opakovaného poranění, nadměrného napětí kůže při uzavírání rány nebo vniknutí cizího tělesa.
Po operaci se mohou vytvořit keloidní jizvy. Častěji se vyskytují na centrálním hrudníku (např. po sternotomii), na zádech a ramenou (často v důsledku akné) a na ušních boltci (po piercingu). Nejčastějšími lokalizacemi jsou ušní boltce, paže, pánevní oblast a oblast nad klíční kostí.
Dostupné léčby zahrnují tlakovou terapii, silikonové gelové fólie, intralézní injekci triamcinolonu acetonidu, kryochirurgii, ozařování, laserovou terapii, interferon, 5‑FU a chirurgickou excizi.
○ Léčba
Hypertrofické jizvy lze zlepšit 5 – 10 injekcemi steroidů do léze v intervalu 1 měsíc.
#Triamcinolone intralesional injection
Laserová terapie může být použita u erytému spojeného s jizvami; injekce triamcinolonu také mohou zlepšit erytém a zploštit jizvu.
#Dye laser (e.g. V-beam)